Meduňka lékařská

Vytrvalá bujně rostoucí bylina dorůstající výšky až 80 cm. Jako droga se využívají listy nebo nať, které mají charakteristickou citronovou vůni. Pozitivně působí na močové cesty a posiluje nervovou soustavu.

Jak pěstovat meduňku:

1. Nenáročná meduňka se dá pěstovat nejen na zahradě, ale také v květináči. Velikost nádoby bychom měli přizpůsobit skutečnosti, že kořeny meduňky rostou do hloubky 20 až 30 cm.
2. Meduňka dává přednost výživným, propustným hlinitopísčitým půdám. Má ráda slunné polohy, ale daří se jí i v polostínu.
3. Meduňce se skvěle bude dařit na záhoně po hrachu, fazolích, bramborách či tuřínu.
4. Snadno se dá vypěstovat ze semen, která vyséváme v březnu až dubnu do výsevního substrátu. Vzrostlé sazeničky (po 6–9 týdnech od výsevu) vysadíme na záhon.
5. V bylinkových spirálách meduňce vyhradíme nejníže položené místo, kde se zdržuje vlhkost. V dlouhodobém suchu se jí nedaří.
6. Během vegetačního období meduňku mělce okopáváme a odplevelujeme. Přiměřeně zaléváme a nejméně jednou za 3 týdny přihnojíme kompostem.
7. V létě rostlinu pravidelně seřezáváme, aby pěkně košatěla a vytvářela hodně nových mladých lístků.
8. Na zimu meduňku přikryjeme chvojím nebo netkanou textilií. Čím je rostlinka starší, tím se její mrazuvzdornost snižuje. Na jednom místě meduňka vydrží zhruba 8 let.
9. Meduňku na sušení sbíráme ručně těsně před rozkvětem od května do září. Úroda v prvním roce nebývá bohatá. Nať nebo jen list sklízíme za suchého, slunného a chladnějšího počasí kolem poledne.